Antický filozof, který používal metodu maieutiky (porodnictví duše). Věřil, že pravda je v každém člověku a lze ji vyvolat správným dotazováním.
2
Platón a Nativismus
Platón věřil, že duše je nesmrtelná a před narozením pobývala ve světě idejí. Poznávání je tedy rozpomínání se (anamnésis) na původní znalosti.
3
Aristotelés a Empirismus
Aristotelés odmítl svět idejí a tvrdil, že duše je nepopsaná deska (tabula rasa). Poznání pochází výhradně ze smyslů a zkušenosti.
4
Racionalismus
Směr v moderní filozofii reprezentovaný Descartesem, který zdůrazňuje vrozené ideje a sílu rozumu. Slavný výraz: Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem).
5
Empirismus
Směr reprezentovaný Lockem a Humem, který tvrdí, že poznání plyne výhradně ze smyslové zkušenosti. Nic není v rozumu, co by dříve nebylo ve smyslech.
6
Immanuel Kant - Syntéza
Kant spojil racionalismus a empirismus tvrzením, že potřebujeme obojí. Smysly poskytují data, ale mysl má vrozené formy (čas a prostor) pro jejich organizaci.
7
Psychofyzika
Vědecká disciplína, která zkoumá vztah mezi fyzikálními podněty a subjektivními počitky. Představuje most k vědecké psychologii.
8
Čití (Sensation)
Proces získávání informací z okolí pomocí senzorických receptorů. Výsledkem je počitek, například vnímání barvy červené.
9
Vnímání (Perception)
Proces organizace a interpretace počitků v mozku. Výsledkem je vjem, například vidění celého jablka, nikoli jen jednotlivých barev.
10
Absolutní práh
Minimální intenzita fyzikálního podnětu, kterou je člověk schopen zaznamenat. Příkladem je nejslabší zvuk, který lze slyšet.
11
Rozdílový práh
Minimální rozdíl mezi dvěma podněty, který je člověk schopen rozlišit. Také se nazývá práh rozlišitelnosti.
12
Weber-Fechnerův zákon
Psychofyzikální zákon tvrdící, že subjektivní intenzita počitku neroste lineárně s fyzikální intenzitou, ale logaritmicky. Čím silnější je původní podněti, tím větší změnu potřebujeme, aby jsme ji zaznamenali.
13
Adaptace na tmu
Zvyšování citlivosti zrakových receptorů (tyčinek) při snížení intenzity světla. Umožňuje nám vidět v nízkých světelných podmínkách.
14
Trichromatická teorie (Young-Helmholtz)
Teorie barevného vidění tvrdící, že máme tři druhy čípků citlivých na červenou, zelenou a modrou barvu. Kombinace jejich aktivace vytváří veškeré barvy, které vidíme.
15
Teorie oponentních procesů (Hering)
Teorie barevného vidění tvrdící, že barvy vnímáme v protikladných párech: černá-bílá, červená-zelená a žlutá-modrá. Aktivace jednoho barvy inhibuje aktivaci opačné barvy.
16
Behaviorismus
Psychologický směr reprezentovaný Watsonem a Skinnerem, který se zaměřuje pouze na měřitelné chování. Vnitřní stavy jsou považovány za černou skříňku, kterou věda nemůže pozorovat.
17
Psychoanalýza (Freud)
Psychologický směr zdůrazňující roli nevědomí a potlačených pudů, zejména sexuálních (libido). Klade důraz na vlivy raného dětství na psychiku.
18
Gestaltismus (Tvarová psychologie)
Psychologický směr reprezentovaný Wertheimer a Köhler, který tvrdí, že celek je více než součet svých částí. Psychické jevy se musí chápat v jejich celistvosti a struktuře.
19
Humanistická psychologie
Psychologický směr reprezentovaný Rogersem a Maslowem, který se zaměřuje na seberealizaci, svobodu volby a lidský potenciál. Představuje reakci na behaviorismus a psychoanalýzu.
20
Kognitivní psychologie
Psychologický směr reprezentovaný Neiserem, který chápe lidskou mysl jako systém zpracování informací. Zajímá se o procesy probíhající uvnitř mysli, jako jsou myšlení a paměť.
21
Tabula rasa
Termín Johna Locka znamenající nepopsanou desku. Popisuje mysl novorozeného dítěte jako prázdnou a formovanou zkušenostmi.
22
Introspekce
Metoda pozorování vlastního vnitřního stavu a myšlenek. Byla používána Wundtem v ranné experimentální psychologii.
23
Libido
Podle Freuda základní psychická energie a pud života. Představuje hnací sílu lidského chování, obzvláště sexuálních pudů.
24
Sebeaktualizace
Pojem Maslow pro potřebu člověka naplnit své schopnosti a realizovat svůj plný potenciál. Je vrcholem pyramidy lidských potřeb.